Potřebujete poradit?

+420 735 700 770 po-pá 8:00 - 17:00

Potřebujete poradit

+420 735 700 770

Oznámení
Nebyly nastaveny údaje pro přístup do Google API (je nutno vytvořit Google aplikaci a získat přístupové údaje, ty následně nastavit v administraci CMS)

Jak na kunu na půdě nebo v izolaci?

picture

Kuna na půdě umí během pár nocí změnit zateplení v drahý problém. V České republice patří invaze kuny skalní (Martes foina) k nejpalčivějším a současně nejvíce podceňovaným potížím střešních izolací. Šelma snadno hloubí tunely a tvoří doupata, čímž dochází k fatálnímu poškození tepelné obálky domu, vzniku tepelných mostů a následné kondenzaci vlhkosti. Jak tedy kunu dostat z půdy pryč a zabránit jejímu návratu? Kdy řešit zateplení, aby nedošlo k uzavření zvířete ve střeše nebo k poškození nové izolace? Poradíme vám.

Jak poznáte, že máte na půdě kunu a ne myši nebo holuby?

Kuna se často prozradí nočním hlukem, který připomíná běhání, škrábání nebo přeskakování. K tomu se přidává výrazný zápach po moči a zbytcích potravy a také trus, který se objevuje na opakovaných místech. Další častý znak představuje rozhrabaná, posunutá nebo „přestavěná“ izolace, ve které vznikají chodbičky a dutiny. Důležité jsou i stopy vstupů do střechy, například u okapu, pod taškami, ve štítu nebo u prostupů. Pokud se tyto signály kombinují, je pravděpodobnost kuny velmi vysoká.

Co je největší problém: samotná kuna, nebo díry ve střeše?

Největší škody nevznikají samotnou přítomností kuny, ale tím, že se může někudy dostat dovnitř a někudy se vracet zpět ven. Kuna je teritoriální, pamatuje si trasy a opakuje je. Izolace pro ni představuje bezpečné, klidné a teplé místo vhodné pro hnízdění a termoregulaci. Podstatná informace je, že PUR pěna nemá pro kuny ani hlodavce žádnou výživovou hodnotu, takže ji nehledají jako potravu. Přesto se může stát, že si zvíře najde cestu slabým místem konstrukce a dostane se do prostoru izolace, pokud není střecha správně zabezpečená. Proto se celé řešení vždy opírá hlavně o uzavření vstupů.

Je kuna skalní chráněná?

Kuna skalní (Martes foina) je v České republice podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, částečně chráněná. Hájená je po většinu roku, konkrétně od 1. března do 31. října. Lovit je legálně povoleno pouze v období od 1. listopadu do 29. února, a to především držiteli příslušných oprávnění v honitbách. Mimo toto období se řeší především vypuzení z objektu a zabezpečení střechy proti opakovanému vnikání. U odchytu a další manipulace je třeba respektovat místní pravidla a postupovat bezpečně.

Jaký je správný postup, když chcete zateplovat a máte podezření na kunu?

Nejdříve si zjistěte, zda se kuna stále pohybuje na půdě, potom ji vypuďte, následně uzavřete všechny vstupy a až nakonec proveďte zateplení. Tento sled je zásadní i kvůli bezpečnosti zvířete a ochraně stavby, protože zateplení bez předchozího vyřešení přístupu může skončit poškozením izolace nebo uzavřením kuny ve střeše.

Jak si ověřit, že je kuna skutečně pryč?

Než začnete uzavírat otvory, sledujte známky pohybu. Patří sem opakovaný hluk v noci, čerstvý trus, intenzivní zápach a čerstvě rozhrabaná izolace. Nezapomeňte zkontrolovat i místa, kudy kuna přichází, tedy okapové hrany, posunuté tašky, štítové otvory a různé prostupy. Pokud jsou stopy čerstvé, uzavření vstupu bez vypuzení vám problém nevyřeší.

Jak kunu vypudit bez násilí?

Nejčastěji funguje kombinace rušivých podnětů. Kuna hledá klid, takže souvislé rušení světlem a hlukem může být velmi účinné. Také pomáhá ponechat na půdě několik nocí rozsvíceno a zároveň nechat hrát rádio, aby prostor přestal být pro zvíře bezpečný. Doplňkově se používají pachové odpuzovače, ať už ve formě specializovaných přípravků, nebo materiálů s výrazným lidským či psím pachem. Mechanické plašiče, například ultrazvukové odpuzovače, mají kolísavou účinnost, proto je berte spíše jako doplněk.

Proč se vyplatí použít nerezové sítě a kompozitní tkaniny?

Dlouhodobé zabezpečení rizikových míst stojí na materiálech, které vydrží roky. Běžná ocelová vata může vlivem vzdušné vlhkosti korodovat a rozpadat se, zatímco nerezové sítě a kompozitní tkaniny představují trvalejší řešení. Důležitá místa jsou úžlabí, podbití, větrací mezery a další spáry, které bývají častými přístupovými cestami. Technicky to znamená aplikovat nerezové zábrany do rizikových míst ještě před samotným nástřikem pěny.

Kdy dává smysl elektrický ohradník kolem okapů a svodů?

Elektrické ohradníky a příbuzné systémy, převzaté ze zemědělství a upravené pro domy, se zaměřují na hlavní přístupové trasy. Zároveň jde o integraci elektrických i pachových ohradníků adaptovaných pro rezidenční sektor, například systémů fencee (elektrické ohradníky) a Pacho lek (pachové ohradníky), které se osvědčují proti vniknutí zvěře nebo i pro udržení domácích mazlíčků (psi, kočky) ve vymezeném prostoru. U domů se tato technologie nasazuje cíleně, na okapy a svody, místa, kudy kuna nejčastěji šplhá do podkroví. Instalace nízkonapěťového okruhu vedeného po okapech a svodech tak přímo uzavírá nejběžnější přístupovou trasu.

Etologický princip je založený na tom, že pasivní pachové odpuzovače může zvíře časem ignorovat, zejména proto, že kuna je teritoriální a má velmi dobrou paměť. Pach si spojí s prostředím a postupně jej přestane vnímat jako hrozbu. Elektrický impuls oproti tomu vyvolává podmíněný reflex vyhýbání se, díky čemuž se skutečně mění chování šelmy a snižuje se riziko návratu.

Kdy použít živolovnou past na kunu?

Pokud se kunu nedaří vypudit rušením prostředí ani kombinací odpuzovačů a zabezpečení, přichází na řadu živolovná past. Živolovná past, často označovaná jako sklopec nebo domeček, je humánní odchytové zařízení, které chytí živé zvíře bez usmrcení. Funguje na principu vnadidla. Zvíře vstoupí dovnitř, past se zavře a kuna zůstane uvězněna. Následné řešení odchytu je potřeba provést podle místních pravidel, často ve spolupráci s myslivci, a zvíře vypustit do volné přírody.

Kde jsou nejčastější vstupy kuny do střechy?

Nejčastějším místem bývá okapová hrana a mezera pod první řadou tašek. Kuna vyleze po svodu nebo po fasádě a dostane se pod tašky u okapu, kde velmi často chybí mřížka. Další častou cestu představují štítové stěny a větrací otvory, zejména u starších domů s netěsnostmi kolem prken či podbití. Riziková jsou také napojení střechy na zeď nebo vikýře, kde se v rozích, úžlabích a spojích mohou časem vytvořit mezery. Stačí i jedna posunutá nebo nadzvedlá taška a vstup je hotový. Slabým místem bývá i podbití střechy, protože dřevěné a plastové podhledy lze poškodit nebo rozebrat. Časté jsou také prostupy střechou, například u antén, odvětrání kanalizace, kabelů nebo komínového oplechování. Pozornost si zaslouží i malé otvory, protože mezeru kolem pěti centimetrů dokáže kuna s přehledem využít.

Jak uzavřít vstupy, aby se kuna už nevrátila?

Po ověření, že kuna už na půdě není, následuje uzavření všech vstupů, což je nejdůležitější krok celého řešení. Vstupy uzavírejte plechem nebo mřížkou a kontrolujte mezery pod taškami, štítové větrací otvory, napojení střechy i všechny prostupy. Smyslem je odstranit přístupové cesty, protože právě neuzavřené vstupy po zateplení bývají důvodem opakovaného návratu. Jestliže se zabezpečení provede důsledně, návrat kuny po zateplení bývá spíše výjimkou.

Proč řešit PUR pěnu až po zabezpečení?

Kuny je potřeba odstranit ještě před nástřikem PUR pěny, jinak si mohou najít nové cesty, pěnu poškodit nebo zůstat zavřené ve střeše. PUR pěna má pro izolaci velký přínos, protože pomáhá vyplnit netěsnosti a omezit tepelné mosty, čímž přispívá ke stabilnější tepelné obálce domu a snížení rizika kondenzace. Samotný materiál ale nenahrazuje zabezpečení konstrukce proti vniknutí zvířat. Ochrana proti kuně stojí na kombinaci vypuzení, uzavření všech vstupů a teprve následně na zateplení.

Kolik stojí prevence proti kuně oproti škodám?

„Proč riskovat rekonstrukci střechy za 500 000 Kč kvůli absenci systému za 15 000 Kč?“ Tento argument je pro racionálně uvažujícího investora neprůstřelný. Škody způsobené kunou se často netýkají jen izolace, ale i konstrukčních vrstev střechy a následných problémů s vlhkostí. Prevence a správné zabezpečení vstupů představují ve srovnání s náklady na opravy výrazně menší položku. Když se vstupy dobře zabezpečí, návrat kuny po zateplení je spíše výjimka.

Pokud chcete mít jistotu, že vaše půda bude zateplená tak, jak má být, obraťte se na nás. Rádi vám poradíme, pomůžeme a postaráme se o to, aby se na půdu již žádná kuna nedostala. Chcete vědět, kolik by stálo zateplení vaší půdy? Nechte si od nás bezplatně spočítat úsporu i návrh řešení.

Kuna na půdě umí během pár nocí změnit zateplení v drahý problém. V České republice patří invaze kuny skalní (Martes foina) k nejpalčivějším a současně nejvíce podceňovaným potížím střešních izolací. Šelma snadno hloubí tunely a tvoří doupata, čímž dochází k fatálnímu poškození tepelné obálky domu, vzniku tepelných mostů a následné kondenzaci vlhkosti. Jak tedy kunu dostat z půdy pryč a zabránit jejímu návratu? Kdy řešit zateplení, aby nedošlo k uzavření zvířete ve střeše nebo k poškození nové izolace? Poradíme vám.

Jak poznáte, že máte na půdě kunu a ne myši nebo holuby?

Kuna se často prozradí nočním hlukem, který připomíná běhání, škrábání nebo přeskakování. K tomu se přidává výrazný zápach po moči a zbytcích potravy a také trus, který se objevuje na opakovaných místech. Další častý znak představuje rozhrabaná, posunutá nebo „přestavěná“ izolace, ve které vznikají chodbičky a dutiny. Důležité jsou i stopy vstupů do střechy, například u okapu, pod taškami, ve štítu nebo u prostupů. Pokud se tyto signály kombinují, je pravděpodobnost kuny velmi vysoká.

Co je největší problém: samotná kuna, nebo díry ve střeše?

Největší škody nevznikají samotnou přítomností kuny, ale tím, že se může někudy dostat dovnitř a někudy se vracet zpět ven. Kuna je teritoriální, pamatuje si trasy a opakuje je. Izolace pro ni představuje bezpečné, klidné a teplé místo vhodné pro hnízdění a termoregulaci. Podstatná informace je, že PUR pěna nemá pro kuny ani hlodavce žádnou výživovou hodnotu, takže ji nehledají jako potravu. Přesto se může stát, že si zvíře najde cestu slabým místem konstrukce a dostane se do prostoru izolace, pokud není střecha správně zabezpečená. Proto se celé řešení vždy opírá hlavně o uzavření vstupů.

Je kuna skalní chráněná?

Kuna skalní (Martes foina) je v České republice podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, částečně chráněná. Hájená je po většinu roku, konkrétně od 1. března do 31. října. Lovit je legálně povoleno pouze v období od 1. listopadu do 29. února, a to především držiteli příslušných oprávnění v honitbách. Mimo toto období se řeší především vypuzení z objektu a zabezpečení střechy proti opakovanému vnikání. U odchytu a další manipulace je třeba respektovat místní pravidla a postupovat bezpečně.

Jaký je správný postup, když chcete zateplovat a máte podezření na kunu?

Nejdříve si zjistěte, zda se kuna stále pohybuje na půdě, potom ji vypuďte, následně uzavřete všechny vstupy a až nakonec proveďte zateplení. Tento sled je zásadní i kvůli bezpečnosti zvířete a ochraně stavby, protože zateplení bez předchozího vyřešení přístupu může skončit poškozením izolace nebo uzavřením kuny ve střeše.

Jak si ověřit, že je kuna skutečně pryč?

Než začnete uzavírat otvory, sledujte známky pohybu. Patří sem opakovaný hluk v noci, čerstvý trus, intenzivní zápach a čerstvě rozhrabaná izolace. Nezapomeňte zkontrolovat i místa, kudy kuna přichází, tedy okapové hrany, posunuté tašky, štítové otvory a různé prostupy. Pokud jsou stopy čerstvé, uzavření vstupu bez vypuzení vám problém nevyřeší.

Jak kunu vypudit bez násilí?

Nejčastěji funguje kombinace rušivých podnětů. Kuna hledá klid, takže souvislé rušení světlem a hlukem může být velmi účinné. Také pomáhá ponechat na půdě několik nocí rozsvíceno a zároveň nechat hrát rádio, aby prostor přestal být pro zvíře bezpečný. Doplňkově se používají pachové odpuzovače, ať už ve formě specializovaných přípravků, nebo materiálů s výrazným lidským či psím pachem. Mechanické plašiče, například ultrazvukové odpuzovače, mají kolísavou účinnost, proto je berte spíše jako doplněk.

Proč se vyplatí použít nerezové sítě a kompozitní tkaniny?

Dlouhodobé zabezpečení rizikových míst stojí na materiálech, které vydrží roky. Běžná ocelová vata může vlivem vzdušné vlhkosti korodovat a rozpadat se, zatímco nerezové sítě a kompozitní tkaniny představují trvalejší řešení. Důležitá místa jsou úžlabí, podbití, větrací mezery a další spáry, které bývají častými přístupovými cestami. Technicky to znamená aplikovat nerezové zábrany do rizikových míst ještě před samotným nástřikem pěny.

Kdy dává smysl elektrický ohradník kolem okapů a svodů?

Elektrické ohradníky a příbuzné systémy, převzaté ze zemědělství a upravené pro domy, se zaměřují na hlavní přístupové trasy. Zároveň jde o integraci elektrických i pachových ohradníků adaptovaných pro rezidenční sektor, například systémů fencee (elektrické ohradníky) a Pacho lek (pachové ohradníky), které se osvědčují proti vniknutí zvěře nebo i pro udržení domácích mazlíčků (psi, kočky) ve vymezeném prostoru. U domů se tato technologie nasazuje cíleně, na okapy a svody, místa, kudy kuna nejčastěji šplhá do podkroví. Instalace nízkonapěťového okruhu vedeného po okapech a svodech tak přímo uzavírá nejběžnější přístupovou trasu.

Etologický princip je založený na tom, že pasivní pachové odpuzovače může zvíře časem ignorovat, zejména proto, že kuna je teritoriální a má velmi dobrou paměť. Pach si spojí s prostředím a postupně jej přestane vnímat jako hrozbu. Elektrický impuls oproti tomu vyvolává podmíněný reflex vyhýbání se, díky čemuž se skutečně mění chování šelmy a snižuje se riziko návratu.

Kdy použít živolovnou past na kunu?

Pokud se kunu nedaří vypudit rušením prostředí ani kombinací odpuzovačů a zabezpečení, přichází na řadu živolovná past. Živolovná past, často označovaná jako sklopec nebo domeček, je humánní odchytové zařízení, které chytí živé zvíře bez usmrcení. Funguje na principu vnadidla. Zvíře vstoupí dovnitř, past se zavře a kuna zůstane uvězněna. Následné řešení odchytu je potřeba provést podle místních pravidel, často ve spolupráci s myslivci, a zvíře vypustit do volné přírody.

Kde jsou nejčastější vstupy kuny do střechy?

Nejčastějším místem bývá okapová hrana a mezera pod první řadou tašek. Kuna vyleze po svodu nebo po fasádě a dostane se pod tašky u okapu, kde velmi často chybí mřížka. Další častou cestu představují štítové stěny a větrací otvory, zejména u starších domů s netěsnostmi kolem prken či podbití. Riziková jsou také napojení střechy na zeď nebo vikýře, kde se v rozích, úžlabích a spojích mohou časem vytvořit mezery. Stačí i jedna posunutá nebo nadzvedlá taška a vstup je hotový. Slabým místem bývá i podbití střechy, protože dřevěné a plastové podhledy lze poškodit nebo rozebrat. Časté jsou také prostupy střechou, například u antén, odvětrání kanalizace, kabelů nebo komínového oplechování. Pozornost si zaslouží i malé otvory, protože mezeru kolem pěti centimetrů dokáže kuna s přehledem využít.

Jak uzavřít vstupy, aby se kuna už nevrátila?

Po ověření, že kuna už na půdě není, následuje uzavření všech vstupů, což je nejdůležitější krok celého řešení. Vstupy uzavírejte plechem nebo mřížkou a kontrolujte mezery pod taškami, štítové větrací otvory, napojení střechy i všechny prostupy. Smyslem je odstranit přístupové cesty, protože právě neuzavřené vstupy po zateplení bývají důvodem opakovaného návratu. Jestliže se zabezpečení provede důsledně, návrat kuny po zateplení bývá spíše výjimkou.

Proč řešit PUR pěnu až po zabezpečení?

Kuny je potřeba odstranit ještě před nástřikem PUR pěny, jinak si mohou najít nové cesty, pěnu poškodit nebo zůstat zavřené ve střeše. PUR pěna má pro izolaci velký přínos, protože pomáhá vyplnit netěsnosti a omezit tepelné mosty, čímž přispívá ke stabilnější tepelné obálce domu a snížení rizika kondenzace. Samotný materiál ale nenahrazuje zabezpečení konstrukce proti vniknutí zvířat. Ochrana proti kuně stojí na kombinaci vypuzení, uzavření všech vstupů a teprve následně na zateplení.

Kolik stojí prevence proti kuně oproti škodám?

„Proč riskovat rekonstrukci střechy za 500 000 Kč kvůli absenci systému za 15 000 Kč?“ Tento argument je pro racionálně uvažujícího investora neprůstřelný. Škody způsobené kunou se často netýkají jen izolace, ale i konstrukčních vrstev střechy a následných problémů s vlhkostí. Prevence a správné zabezpečení vstupů představují ve srovnání s náklady na opravy výrazně menší položku. Když se vstupy dobře zabezpečí, návrat kuny po zateplení je spíše výjimka.

Pokud chcete mít jistotu, že vaše půda bude zateplená tak, jak má být, obraťte se na nás. Rádi vám poradíme, pomůžeme a postaráme se o to, aby se na půdu již žádná kuna nedostala. Chcete vědět, kolik by stálo zateplení vaší půdy? Nechte si od nás bezplatně spočítat úsporu i návrh řešení.

Autor článku:

Petr Drochýtek

Specialista na zateplení PUR pěnou.info@chytrapena.cz

Specialista na zateplení PUR pěnou.